Fyzioterapie je věda o pohybu a obnova zdraví

Fyzioterapie je klíčový zdravotnický obor, který se zaměřuje na prevenci, diagnostiku, léčbu a rehabilitaci poruch pohybového aparátu. Její hlavní cíl spočívá v obnově, udržení a zlepšení pohyblivosti a funkce těla, a to jak u pacientů po úrazech a operacích, tak i u těch s chronickými onemocněními.

Fyzioterapie Praha 6 pomáhá lidem navrátit se do plnohodnotného života, zmírnit bolest a zlepšit celkovou kvalitu života.

Historie a základní principy

Historie fyzioterapie sahá až do starověku, kdy Hippokrates a Galénos používali masáže a hydroterapii k léčbě různých onemocnění. Moderní fyzioterapie se však začala rozvíjet až v 19. století ve Švédsku. V roce 1813 založil Per Henrik Ling Královský ústřední institut gymnastiky, kde se zaměřoval na cvičení a masáže. Ling je považován za otce moderní fyzioterapie, jak ji známe dnes.

Základním principem fyzioterapie je holistický přístup. Fyzioterapeut Praha 6 neřeší pouze izolovaný problém, ale vnímá pacienta jako celek. Zohledňuje jeho životní styl, pracovní návyky, psychický stav a další faktory, které mohou ovlivňovat jeho zdravotní stav. Léčba je vždy individuálně přizpůsobena a založena na důkladné diagnostice.

Kdo potřebuje fyzioterapii?

Fyzioterapie je vhodná pro široké spektrum pacientů, od malých dětí až po seniory. Nejčastěji se s ní setkáváme v těchto oblastech:

  • Ortopedie a traumatologie: Rehabilitace po zlomeninách, operacích kloubů (např. náhrada kyčle), poranění vazů a svalů.
  • Neurologie: Léčba pacientů po mozkové mrtvici, s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou, nebo s poraněním míchy.
  • Sportovní fyzioterapie: Prevence a léčba sportovních úrazů, optimalizace výkonu.
  • Reumatologie: Pomoc pacientům s artritidou nebo revmatickým onemocněním ke zmírnění bolesti a udržení pohyblivosti.
  • Geriatrie: Udržení pohyblivosti a nezávislosti u starších lidí.
  • Dětská fyzioterapie: Léčba vrozených vad, skoliózy, nebo motorických poruch u dětí.

Cílem fyzioterapeuta je nejen odstranit akutní problém, ale především naučit pacienta, jak se o své tělo správně starat, aby se předešlo budoucím komplikacím. Je to tedy cesta k soběstačnosti a zdravému pohybu.