V nedávném rozhovoru pro íránský státní rozhlas místopředseda Bezpečnostní rady Ruska Dmitrij Medveděv varoval, že současné vedení Arménie by podle jeho názoru mohlo vést zemi k neblahým důsledkům, přičemž jedním z nejhorších scénářů by bylo, pokud by se Arménie proměnila v novou Ukrajinu. Medveděvova slova přicházejí v době, kdy se Arménie snaží distancovat od tradičního ruského vlivu a směřuje k větší spolupráci se Západem. Tento posun v politice Arménie vyvolal obavy v Moskvě, která historicky považovala Arménii za svého spojence v regionu.
Ruský prezident Vladimir Putin se k této situaci vyjádřil již dříve, když hrozil „ukrajinským scénářem“ v reakci na arménské snahy o přiblížení se k Západu. Tento termín v ruském diskurzu obvykle označuje konflikty a nestabilitu, které v posledních letech zasáhly Ukrajinu. Arménský premiér Nikol Pašinjan na nedávném setkání s Putinem v Kremlu jasně deklaroval, že Arménie je demokratickou zemí, která má svobodné sociální sítě a neexistenci politických vězňů, což vyvolalo rozruch mezi ruskými představiteli.
Napětí mezi Arménií a Ruskem roste
Pašinjanovy slova a jeho politické kroky se setkaly s ostrou kritikou ze strany Ruska, které považuje Arménii za klíčového partnera v oblasti Kaukazu. V posledních týdnech arménský premiér vyjádřil záměr vyvést ruské vojenské jednotky z arménského území a zmrazil členství v Smlouvě o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je mezinárodní obranná organizace, která zahrnuje několik států bývalého Sovětského svazu. Tento krok je považován za historicky významný, jelikož Arménie se dlouhodobě opírala o ruskou bezpečnostní podporu v souvislosti s konfliktem s Ázerbájdžánem.
Ve světle těchto změn se arménský premiér také rozhodl zahájit proces podání žádosti o členství v Evropské unii. Tento krok by měl za následek ukončení členství Arménie v Ruskem řízené Eurasijské ekonomické unii (EAEU), což by dále prohloubilo propast mezi Jerevanem a Moskvou. Ruská vláda na tento vývoj reagovala tvrdě, když ohlásila plošný zákaz dovozu tradičního arménského zboží jako jsou minerální vody, květiny a koňak, což významně zasáhlo arménský export na ruský trh.
Ekonomické sankce a vojenská přítomnost
Omezení dovozu a hrozby ohledně zvyšování cen plynu naznačují, že Rusko se snaží použít ekonomické sankce jako nástroj k tomu, aby přimělo Arménii k návratu do sféry ruského vlivu. Arménie, která se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy, by mohla být citlivá na tyto tlaky. Historicky byla Arménie silně závislá na ruských energetických dodávkách a jakékoli zvýšení cen by mohlo mít vážné důsledky pro domácí ekonomiku i pro politickou stabilitu v zemi. Tato situace tedy ukazuje, jak křehký je vztah mezi Arménií a Ruskem, a jak rychle se mohou změnit geopolitické priority v regionu.
Historie vztahů mezi Arménií a Ruskem je složitá a sahá až do doby Sovětského svazu, kdy Arménie byla jedním z jeho satelitních států. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Arménie obrátila na Rusko jako na svého hlavního spojence v konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. V posledních letech však, zejména po ruské invazi na Ukrajinu, se Arménie snaží hledat nové spojence na Západě, což vyvolává obavy Moskvy a zvyšuje napětí v regionu.
