Podle nedávného průzkumu agentury NMS Market Research pro deník SME, který byl proveden po tragické vraždě učitelky Zuzany z Gelnice jejím manželem, se ukazuje, že více než polovina obyvatel Slovenska nevěří tomu, že stát dokáže účinně ochránit oběti domácího násilí. Celých 56 procent dotazovaných vyjádřilo nedůvěru vůči státním orgánům v této oblasti, přičemž ženská část populace je skeptičtější než muži. Tento alarmující stav poukazuje na potřebu reformy a zlepšení systémů ochrany obětí v zemi. Veřejnost se na druhou stranu jasně staví proti názoru, že domácí násilí by mělo být považováno za soukromou záležitost rodiny. Zatímco 62 procent lidí nesouhlasí s myšlenkou, že by si rodina měla řešit tyto problémy sama, pouze 15 procent podporuje absolutní autonomii rodiny bez zásahu státu.
Podle výsledků průzkumu, 82 procent respondentů podporuje institut okamžitého vykázání násilné osoby z domácnosti policií, a to i bez předchozího rozhodnutí soudu. Tento krok by měl být proveden s cílem ochránit oběti, avšak otázkou zůstává, jak efektivně ho orgány v praxi využívají. V současné době slovenský právní řád tento postup umožňuje na období 14 dní, avšak v reálných situacích se často stává, že oběti nemají dostatečnou ochranu a pomoc. Mnoho lidí stále preferuje, aby ochrana dětí byla prioritou, která by měla mít přednost před zachováním rodiny, což potvrzuje až 85 procent dotazovaných. Nicméně praktické kroky soudů a kolizních opatrovníků v mnoha případech ukazují, že ženy jsou často nuceny udržovat kontakt s násilnými partnery, což je v rozporu s jejich bezpečností a zájmy dětí.
Přenášení viny na oběti přetrvává
Průzkum rovněž odhalil přetrvávající fenomén známý jako victim-blaming, tedy přenášení viny na oběti. Až 21 procent dotazovaných se domnívá, že oběť nese na situaci určitý podíl viny, přičemž další přes 25 procent se nedokázalo jasně postavit k této otázce. Pouze 47 procent lidí jednoznačně odmítá toto přesvědčení, které je často využíváno jako obranný mechanismus násilníků, aby se vyhnuli zodpovědnosti za své činy. Psycholožka Dušana Karlovská, ředitelka organizace Fenestra, varuje, že takové myšlení je nejen nebezpečné, ale také podporuje kulturu mlčení a neochotu obětí vyhledat pomoc. Odborníci se shodují, že je nutné vzdělávat veřejnost o tom, jak se postavit k domácímu násilí, a to nejen z pohledu obětí, ale i svědků, kteří by měli být schopni rozpoznat situaci a zasáhnout.
Priorita represivních opatření
V průzkumu se respondenti často vyjadřovali ve prospěch represivních opatření, přičemž 62 procent dotazovaných preferuje přísnější tresty pro pachatele domácího násilí. Rychlejší zásahy policie jako opatření k ochraně obětí podpořilo 48 procent lidí. Naopak prevenci a osvětu, která by zahrnovala vzdělávání na školách, dostupnost psychologické pomoci a informační kampaně, označilo pouze 6 procent dotazovaných jako prioritu. Odborníci varují, že bez dlouhodobé prevence a vzdělávání se nelze očekávat snížení počtu případů domácího násilí. Snížení násilí v rodinách vyžaduje komplexní přístup, který musí zahrnovat nejen represivní opatření, ale i prevenci a osvětu, což se v současné společnosti nezdá být dostatečně akceptováno. I mezi voliči politických stran se ukazuje, že voliči opozice podporují vyšší investice do ochrany obětí výrazněji než voliči vládních stran, což naznačuje, že politická vůle k řešení této problematiky je stále nedostatečná.