Americká vláda se potýká s obrovským finančním břemenem, které vzniklo v důsledku zavedení cel na dovoz během administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Podle aktuálních rozpočtových údajů, které byly publikovány nedávno, musela vláda vrátit firmám více než 81 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 1,73 bilionu korun. Tato refundace je výrazným zásahem do ekonomického systému USA, který již tak čelí rostoucímu federálnímu deficitu. Ten za prvních devět měsíců fiskálního roku dosáhl úrovně 1,367 bilionu dolarů, což je o dvě procenta více než ve stejném období předchozího roku.
Jedním z hlavních důvodů, proč se vláda rozhodla vrátit tyto prostředky, je rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který letos v únoru zrušil podstatnou část dodatečných cel, jež Trump prosadil po svém návratu do úřadu. Tyto celní poplatky měly být původně nástrojem na ochranu domácí výroby a vynucení lepších obchodních dohod, avšak v praxi vedly k značným ekonomickým ztrátám a nevyváženosti v obchodních vztazích. To, co mělo být univerzálním nástrojem pro posílení ekonomiky, se ukázalo jako problematické a zátěž pro státní rozpočet, který se nyní snaží vyrovnat s následky.
Nové cla a hrozby ze strany Trumpa
Přestože se situace ohledně vracení cel zdá být komplikovaná, Donald Trump a jeho tým plánují další vlnu cel. V současné době se očekává, že dočasné desetiprocentní clo na dovoz z celého světa vyprší 24. července. Administrativa USA již připravuje nová opatření, která by měla být založena na argumentech o slabém postupu cílových zemí proti nucené práci a nadměrným průmyslovým kapacitám. Podle informací, které unikly z Bílého domu, by nové sazby mohly dosahovat mezi 10 a 12,5 procenta a mohly by zasáhnout země jako Japonsko, Indii, Tchaj-wan a Čínu. Dokonce Washington pohrozil i novými cly ve výši 25 procent pro Brazílii, což naznačuje, že situace se může ještě vyhrotit.
Trumpova administrativní politika se vyznačuje agresivním přístupem k obchodním partnerům, a to i na evropské úrovni. V minulém měsíci Trump pohrozil zavedením stoprocentního cla na evropské země, pokud tyto země budou pokračovat v prosazování digitální daně na velké americké technologické firmy. Tento krok by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro obchodní vztahy mezi USA a Evropou, přičemž Británie, Francie, Španělsko a Itálie již zavedly různé formy digitálních daní, které by mohly být považovány za provokativní ze strany USA. V Česku zatím digitální daň neplatí, avšak návrh byl předložen již v roce 2019, ale nebyl schválen.
Právní důsledky a žaloby firem
S odstupem času se ukazuje, že zrušení Trumpových cel a vracení poplatků vedlo k lavině žalob ze strany firem, které byly zasaženy tímto systémem. Tyto žaloby se týkají nejen vrácení poplatků, ale také náhrady škody, která byla způsobena neadekvátními celními sazbami a obchodními restrikcemi. Celkově se očekává, že v důsledku těchto právních sporů budou v sázce biliony dolarů, což by mohlo mít výrazný dopad na ekonomiku Spojených států. Vzhledem k rostoucímu zadlužení a obavám o stabilitu státního rozpočtu se dá očekávat, že tento problém bude i nadále v centru pozornosti americké vlády a národního hospodářství.